Snížení energetické závislosti na dodávkách ropy a plynu z Ruska se stává bezpečnostní nutností a politickou prioritou hlavního města. Cena zemního plynu vzrostla v posledním roce o 170% a je nutné počítat se scénářem, kdy dostupnost zemního plynu v Evropě v blízké budoucnosti výrazně klesne.
V Praze je zemní plyn využíván zejména k vytápění. Odebírá jej přibližně sto osmdesáti tisíc domácností a další desítky tisíc odběratelů z řad institucí a firem. I cena dováženého zkapalněného plynu dále dramaticky poroste. Praha chce proto urychlit projekty zvyšující energetickou soběstačnost hlavního města.
Konkrétní opatření jsou v realizační fázi
Samo hlavní město spotřebovává pro vytápění budov zhruba jednu desetinu celkové spotřeby zemního plynu v ČR. Tuto míru závislosti zejména na ruském plynu chce hlavní město Praha v následujícím období snížit přijetím řady konkrétních opatření, z nichž jsou některá již v přípravné, nebo dokonce realizační fázi.
Zvýšení energetické bezpečnosti důrazem na energetickou soběstačnost se ve světle počínání Ruska na Ukrajině stává pro nás absolutní politickou prioritou. Proto hl. m. Praha připravila aktualizaci Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030.
Nepřehlédněte
● Energeticky soběstačná metropole, dostupné bydlení a nepřetížená doprava
● Nová vodní nádrž v Letenských sadech zmírní suchá období
Cílem je posoudit, jak dále omezit budoucí roli zemního plynu v krytí energetických potřeb hl. m. Prahy a jeho obyvatel a snížit závislost hlavního města na dodávkách ruského zemního plynu.
Navrhovaná opatření
Mezi připravovanými opatřeními je několik požadavků. Například požadavek, aby developeři nové bytové i komerční projekty na území města koncipovali tak, aby vytápění zajišťovaly bezemisní zdroje tepla na bázi obnovitelných zdrojů energie.
U stávajících staveb využívajících plynový zdroj tepla, chystá město kroky, kterými chce vlastníky motivovat k přechodu na jiný zdroj vytápění. Podporou z dotačního programu HMP Čistá energie Praha, který je určen pro bytové domy, rodinné domy i byty.
Hlavní město zároveň plánuje ukončení investiční podpory instalace kotlů na zemní plyn a převede tuto investiční podporu do obnovitelných zdrojů, konkrétně tepelných čerpadel, fotovoltaických a fototermických systémů.
Alternativy závislosti na zemním plynu
Samostatnou kapitolou snižování závislosti na zemním plynu je dálkové vytápění pražských domácností, kdy některé soustavy dálkového vytápění využívají právě zemní plyn. Prvním konkrétním krokem je zahájení přípravy výstavby ENERGOCENTRA, využívajícího odpadní vody z Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči.
Energocentrum bude za pomoci série velkokapacitních tepelných čerpadel nejprve získávat tepelnou energii pro dodávku do sousedících lokalit Dejvic a Veleslavína a v druhé etapě do lokality Holešovice a do rozvojového území Bubny-Zátory.
Energocentrum bude největším zařízením na výrobu tepla a chladu v ČR na bázi tepelných čerpadel. Dodávky tepla z velkokapacitních tepelných čerpadel jsou plánovány během několika málo let a samotná tepelná čerpadla budou poháněna elektřinou z obnovitelných zdrojů.
Vlastní zdroje plynu
Hlavní město chce také získat své vlastní zdroje plynu, které zvýší energetickou soběstačnost Prahy. Proto v Ústřední čistírně odpadních vod vznikne výrobna biometanu. První etapa bude uvedena do provozu ještě letos a pokud se ukáže jako ekonomicky efektivní, může se její kapacita v čase několikanásobně zvýšit.
Jako druhý vlastní zdroj ekologického biometanu má být vybudování vlastní bioplynové stanice na zpracování vytříděné biosložky komunálního odpadu, která by mohla být uvedena do provozu okolo roku 2025.
Mezi další opatření patří snížení energetické náročnosti budov a snižování energetických ztrát městských budov.
Ilustrace Ari Lieberman