Šokem z nabyté svobody startuje doprovodný program výstavy Komunikace 89. Jak jsme v posledních třiceti letech naložili s nabytou svobodou slova? Umíme čelit mediální manipulaci ve světě sociálních sítí? Rozpoznáme fake news? Tyto a jiné klíčové otázky zazní v sedmi hodinových diskusích v rámci doprovodného programu výstavy Komunikace 89 aneb statní převrat bez internetu. První debata odstartuje ještě před zahájením samotné výstavy Komunikace 89 pod záštitou České tiskové kanceláře (ČTK) s názvem Šok z nabyté svobody a uskuteční se v pondělí 7. října od 10 hodin. Přímý přenos bude přenášen na stránce www.ceskenoviny.cz.
ČTK je spolu s Českou televizí hlavním partnerem projektu.
Hosty debat budou významné osobnosti mediálního světa jak z doby před třiceti lety, tak ze současnosti, přizváni budou vždy i zástupci z řad studentů. V budově pražského nádraží Bubny na Praze 7, v prostorách chystaného Památníku ticha, se tak poprvé k diskusi sejdou studenti gymnázia Přírodní škola s šéfeditorem ČTK Janem Vavrušákem, novinářkou a bývalou redaktorkou ČTK Světlanou Witowskou a dřívějším šéfredaktorem ČTK Petrem Holubcem. Debata bude přístupná i veřejnosti, a to zdarma, zároveň bude vysílaná živě. Diskusi ČTK s názvem Šok z nabyté svobody povedou Michal Prokop a Jarmila Balážová. „Pádem socialismu jsme získali svobodu slova, ale ne každý věděl, jak s ní pracovat,“ říká organizátor projektu Komunikace 89 Pavel Štingl. Debata se dotkne formování novinářské generace nové epochy, vzniku nových redakcí a celkové přeměně socialistických médií. „Po sametové revoluci v četce nastala erupce změn – personálních, editačních, organizačních. Agentura se do podoby nezávislého a věrohodného zdroje informací měnila několik let,“ říká Petr Holubec, který byl šéfredaktorem ČTK 25 let, tedy čtvrtinu stoleté existence národní zpravodajské agentury.
Druhá debata, tentokrát pod patronátem Post Bellum, se uskuteční 14. října a ponese název Tekutá modernita „velkých příběhů“. Překrucováním historie a manipulací s vlastní identitou naváže ČRo Plus 21. října, 4. listopadu pak Česká televize s Horizonty médií veřejné služby. Následovat bude 11. listopadu diskuse na téma Cenzura osobních příběhů tehdy a nyní s Knihovnou Václava Havla, další téma Nelítostná pravda, milosrdná lež otevře server HlídacíPes.org 18. listopadu a vše završí 25. listopadu jako vzpomínku na první přímý televizní přenos z manifestace na Letenské pláni před třiceti lety Deník N s tématem Cenzura a autocenzura. Mezi osobnostmi, které se veřejných diskusí zúčastní jako hosté nebo moderátoři, jsou Jacques Rupnik, Petr Blažek, Vít Klusák, Jan Bumba, Josef Šlerka, Karel Hvížďala, Lída Rakušanová, Magda Vašáryová, Petr Pithart, Michael Žantovský, Ondřej Neumann, Tereza Engelová, Petra Procházková nebo Renata Kalenská a řada dalších. Celý cyklus diskusí z nádraží Bubny v Praze, bývalé železniční stanice, ponese název Vysílání stanice Bubny. Všechny diskuse se budou odehrávat od 10 do 11 hodin.
Samotná výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu bude otevřena veřejnosti od 11. října do 30. listopadu denně od 14 do 18 hodin ve výstavním pavilonu na Letenské pláni naproti fotbalovému stadionu Sparty. Dopolední program je vyhrazen pro školy a workshopy. Expozice veřejnosti prožitkovou formou přiblíží komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989, a to nejen samotného 17. listopadu. Mladším ročníkům poodhalí, jak se „dělala revoluce“ bez internetu a sociálních sítí. Součástí výstavy bude cyklus archivních fotografií nazvaný Křehkost paměti Jaroslava Krejčího zachycujících dění listopadových dní roku 1989 skrze tehdejší osobnosti politického a protikomunistického dění, jako jsou například Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl, ale také herců a studentů, kteří putovali republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala.
