Ve svém projevu k 17. listopadu expresident Václav Klaus prohlásil, že komunismus zanikl sám od sebe. Opět hlásal nesmysly, jen aby se zviditelnil. Klaus ublížil národu při svém odchodu bezbřehou amnestií, která policii přidělala obrovské množství práce.

Expresident Klaus a jemu podobní, se míjí realitou. Komunismus nezanikl sám od sebe jak tvrdí. Držel se v této zemi s několika přestávkami dlouhých 100 let od svého založení v roce 1921 do roku 2021. Nic samo od sebe nezaniká, vždy je k tomu důvod.

Po neuvěřitelných sto letech jsme si konečně uvědomili, že totalita do sněmovny nepatří, že z demokracie dělá pseudodemokracii. Komunismus se nezhroutil sám, jak děda Klaus tvrdí. Ale my občané jsme si uvědomili, že se opět vtírá se svými nohsledy mezi nás. Někdy si hrají na demokraty. Dostanou-li se k moci, šíří nenávist ke všemu ostatnímu a vlastní občany tvrdě trestají pro jiný názor.

Teď když jsme se rozhodli že komunisté do parlamentu nepatří, je to ovšem na nás. Otázka je, budeme si umět vládnout? Měli jsme možnost se to někdy naučit? Za nacismu jsme vyráběli zbraně proti spojencům. Teprve po zabití říšského protektora a následujících represích a našich velkých obětech, jsme byli uznáni protinacistickým státem.

Krátce po válce v roce 1945 si komunisté dosazováním svých lidí na důležitá místa už připravovali puč. V únoru 1948 si pospíšili, aby snad v červnu neprohráli. My jen zírali. Falešné procesy. Výchova k nenávisti, pracovní tábory, neustálé násilí, třídní boj, většinu naučilo opět mlčet. Za nacismu šest let, za druhého protektorátu čtyřicet dva let.

Po převratu 1989 si komunisté vyjednali opět křesla v parlamentu. Někteří občané vyjadřovali spokojenost. Říkali: „Vždyť už nezabíjí a je všechno k dostání, mluvit můžeme jak chceme“. Tak se vyjadřují lidé, kteří ztratili pojmy patřící mezi občanské ctnosti. Statečnost, čest, morálka, charakter jsou jim cizí.

Ctnosti zůstaly těm, kteří nás osvobodili. My se nyní budeme snažit je opět získat, abychom byli rovni těm, kteří světu a Evropě přinesli svobodu svojí statečností, svojí odvahou nevzdat se. Od nich se můžeme naučit, abychom nebyli pouze společností, ale cítili se opět národem.

Nenechme se rozdělit. Buďme svorní. Na tom prodělá jenom nepřítel.

.

Karel Mrzílek
Foto: CC Wikimedia Commons